Indický velký export zemědělských produktů byl pro Indii vždy mocným nástrojem k vytváření deviz.V letošním roce však v závislosti na mezinárodní situaci čelí indické zemědělské produkty značným potížím jak z hlediska domácí produkce, tak z hlediska vývozu.Vyvážíte zemědělské produkty i nadále ve velkém, abyste ochránili devizy?Nebo dát politiku přednost obyčejným lidem s farmáři jako hlavním orgánem stabilizace živobytí lidí?To stojí za to znovu a znovu vážit indickou vládou.

Indie je velkou zemědělskou zemí v Asii a zemědělství vždy hrálo vedoucí roli v národním hospodářství.V posledních 40 letech Indie energicky rozvíjela průmyslová odvětví, jako je průmysl a informační technologie, ale dnes je asi 80 % indické populace stále závislých na zemědělství a hodnota čisté zemědělské produkce představuje více než 30 % čistého hodnotu domácí produkce.Dá se říci, že tempo růstu zemědělství do značné míry určuje tempo růstu indického národního hospodářství.

Indie má největší plochu orné půdy v Asii se 143 miliony hektarů.Z těchto údajů lze Indii nazvat velkou zemědělskou produkční zemí.Indie je také velkým vývozcem zemědělských produktů.Roční objem exportu samotné pšenice je asi 2 miliony tun.Objem exportu dalších důležitých zemědělských produktů, jako jsou fazole, kmín, zázvor a pepř, je na prvním místě na světě.

Masivní export zemědělských produktů byl pro Indii vždy mocným nástrojem k vytváření deviz.V letošním roce se však indické zemědělské produkty, omezené mezinárodní situací, potýkají se značnými obtížemi, pokud jde o domácí produkci i vývoz.Předchozí politika „sell sell sell“ přinesla také řadu problémů v domácí ekonomice, obživě lidí a dalších aspektech.

V roce 2022 budou Rusko a Ukrajina jako hlavní exportéři obilí ve světě postiženi konfliktem, což povede k prudkému poklesu exportu pšenice a výrazně se zvýší poptávka po exportu indické pšenice jako náhražky na trhu.Podle predikce indických domácích institucí může indický export pšenice ve fiskálním roce 2022/2023 (duben 2022 až březen 2023) dosáhnout 13 milionů tun.Zdá se, že tato situace přinesla indickému zemědělskému exportnímu trhu velké výhody, ale také vedla k prudkému růstu domácích cen potravin.Letos v květnu indická vláda oznámila, že zpomalí a dokonce do určité míry zakáže vývoz pšenice z důvodu „zajištění potravinové bezpečnosti“.Oficiální údaje však ukázaly, že Indie v prvních pěti měsících tohoto fiskálního roku (od dubna do srpna) stále vyvezla 4,35 milionu tun pšenice, meziročně o 116,7 % více.Objem vývozu zemědělských produktů prudce vzrostl a ceny základních plodin a zpracovaných produktů na domácím trhu Indie, jako je pšenice a pšeničná mouka, prudce vzrostly, což vedlo k vážné inflaci.

Potravinová struktura indických lidí je převážně obilí a jen malá část jejich příjmu bude spotřebována na tak drahé potraviny, jako je zelenina a ovoce.Tváří v tvář rostoucím cenám potravin jsou proto životní podmínky obyčejných lidí obtížnější.Aby toho nebylo málo, farmáři se kvůli rostoucím životním nákladům rozhodli zásobit se rostoucími cenami svých plodin.V listopadu představitelé Indian Cotton Association veřejně řekli, že bavlna v nové sezóně byla sklizena, ale mnoho farmářů doufalo, že ceny těchto plodin budou nadále růst jako dříve, a proto je nechtěli prodat.Tato mentalita pokrytí tržeb nepochybně dále zhoršuje inflaci indického trhu se zemědělskými produkty.

Indie si vytvořila politickou závislost na velkém počtu zemědělských exportů a stala se „dvojsečným mečem“ ovlivňujícím indickou ekonomiku.Tento problém je v kontextu složité a nestálé mezinárodní situace v letošním roce velmi zřejmý.Pokud prozkoumáme důvody, které za tím stojí, má toto dilema něco společného s realitou Indie již dlouhou dobu.Konkrétně je produkce obilí v Indii „celkově velká a v přepočtu na hlavu malá“.Přestože má Indie největší plochu orné půdy na světě, má velkou populaci a malou rozlohu orné půdy na obyvatele.Úroveň modernizace domácího zemědělství v Indii je navíc poměrně zaostalá, chybí jí vyspělá zařízení na zavlažování zemědělské půdy a zařízení pro prevenci katastrof, spoléhá se do značné míry na pracovní sílu a méně na zemědělské vybavení, hnojiva a pesticidy.Výsledkem je, že úrodu indického zemědělství téměř každý rok výrazně ovlivní monzun.Podle statistik je produkce obilí v Indii na hlavu jen asi 230 kg, což je hluboko pod mezinárodním průměrem 400 kg na hlavu.Tímto způsobem stále existuje určitá propast mezi Indií a představou „velké zemědělské země“ v konvenčním vnímání lidí.

V poslední době se indická domácí inflace zpomalila, bankovní systém se postupně vrátil do normálu a národní hospodářství se zotavilo.Vyvážíte zemědělské produkty i nadále ve velkém, abyste ochránili devizy?Nebo dát politiku přednost obyčejným lidem s farmáři jako hlavním orgánem stabilizace živobytí lidí?To stojí za to znovu a znovu vážit indickou vládou.